Zlatý déšť

27. dubna 2007 v 23:23 | sluneční zahrada |  Pro nejmenší děti - pohádky
Žil byl kdysi na dalekém venkově jeden chudý stařeček. Jednoho dne se vypravil do města a koupil si starý, nakřáplý hrnec. Ten si pak posadil na hlavu jako nějaký klobouk a vydal se na cestu domů. Lidé, které po cestě potkal, se tuze podivovali:
"Kampak se to chystáš, že jsi takhle vystrojený?"
"I cožpak, mám ve střeše nad koupelnou malou díru, hrnec tam postavím a tu díru s ním vyspravím," odpovídal stařeček.
Když dorazil domů, přikryl díru hrncem a uložil se k spánku. V noci měl pak prazvláštní sen. Zdálo se mu, že z oblohy prší kusy zlata, jako by se nebe protrhlo. Když ráno vstal, na sen už si ani nevzpomněl a vydal se pracovat do zahrady. Když kopal do země hlubokou díru, do níž chtěl zasadit stromek, rýč se mu zarazil o něco tvrdého. I co nevidí: v zemi ležel starý hrnec, až po okraj plný zlatých hrud. Jak se tak zlato na světle zablesklo, vzpomněl si stařeček na svůj sen a pomyslel si: zlato, které jsem viděl ve snu, padalo z nebe. Tohle ovšem bylo v zemi a tedy nenáleží mně. Nato vložil hrnec zpátky do jámy, zahrnul jí hlínou a místo hezky zarovnal. Za plotem to všechno viděl zvědavý soused. Podivil se, copak že si to stařeček pro sebe povídá, a viděl, jak něco pečlivě zakopal do země. Jakmile se stařec vrátil do domu, přelezl soused rychle plot a pustil se rovnou k čerstvému záhonu. Ryl, ryl, až narazil na starý hrnec.
"Aha," řekl si soused, "tak tohle tu tedy starý tak pečlivě střeží," a rychle nadzvedl pokličku hrnce, aby viděl, co se v něm skrývá.
Hrnec byl až po okraj plný jedovatých hadů, kteří se v něm svíjeli a syčeli, jen taktak, že souseda neuštkli. Soused se dopálil a rozhodl se, že se starému pomstí. Popadl hrnec a vylezl stařečkovi na střechu. Potom sundal prasklý hrnec z díry, kterou jím stařeček předešlý den zakryl, a vysypal do domu klubko hadů.
"Tu máš, co sis zasloužil!" křičel přitom z plných plic.
Stařeček, který nic netuše seděl u stolu a právě obědval, najednou vidí, jak se ze střechy sypou hroudy zlata. Klidně a pomalu odložil hůlky a díval se na zlatý déšť, řka:
"Tak jsem to na mou věru viděl i ve snu. Teď padá zlato z nebe a tedy mi náleží."
Potom vesele posbíral ze země hroudy zlata, stal se boháčem, a jestli neumřel, dodnes si žije bezstarostným životem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sifon sifon | Web | 27. dubna 2007 v 23:24 | Reagovat

Cau..mas peknej blog...my web:www.mightyducks.er.cz

2 Hollyclodo Hollyclodo | E-mail | 31. srpna 2017 v 7:19 | Reagovat

<b><a href=http://seo-swat.ru//Y17aq/>This is the 2017 bomb !!!</a></b>
Play with me my friends...

...

3 Bakstesty Bakstesty | E-mail | Web | 6. října 2017 v 2:45 | Reagovat

Отправились в отпуск, и заболел малыш, а деньжат капля. Просто получили займ онлайн, на кредитную карту пришли наличные моментально. Отдали спустя неделю уже дома. Никаких справок либо поручителей. Нужен только лишь телефон и кредитка с которой можно снять всю сумму через несколько минут после утверждения заявки.
Выручали такие быстрые деньги и родственников, когда сыну нужно было срочно проплатить сессию. Ни одному человеку не надо разъяснять, унижаться и выпрашивать. Сам выбираешь сумму и время возврата. <a href=https://goo.gl/HQvoPM>Рекомендую всем</a>, кто оказался в сложной ситуации.

4 AlysonRok AlysonRok | E-mail | Web | Středa v 22:01 | Reagovat

http://twitxr.com/andresiniesta/updates/1817252/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama