Jak Ježek Vánoce našel

13. ledna 2007 v 18:35 |  Pro nejmenší děti - pohádky
Byl nebyl kdysi jednou jeden Ježek. Měl čumáček, který byl právě tak zvědavý jako červený - a že červenou barvou přímo zářil! Bodlinky měl vždy pěkně učesané a čisté, ve svém šatníku žádný nepořádek nestrpěl. Tu musel být jarní jemný bodlinkový kabátek, vedle něho letní lehká bodlinková sáčka, jedno elegantního střihu do společnosti, další svižné fazonky k vodě a za sportem a také jedno lehce podšité pro podvečerní letní procházky nesmělo chybět. Dále tu bylo podzimní paletko s teplou šálkou kolem krku. A na zimu, která právě nastala, si oblékal pořádný huňatý bodlinový kožich s dvojitou podšívkou.
Sotva se v něm kutálel, když se vydával na zimní procházky po kraji. Ale když on tak rád dupal svými stezkami po kraji. Řekněte, co by to bylo za týden, kdyby v pondělí nevyšel na vyhlídku u dubu, v úterý neobhlédl srnčí stezku ke studánce, ve středu neprošel kolem medvědích doupat a jezevčích nor, ve čtvrtek neochutnal trochu zbylého listí ze šípku u rozcestí za lesem, v pátek nenakoukl ke krmelci, jestli na něho hajný nezapomněl s jablíčky a v sobotu nezašel na mýtinu na sněm poslechnout si poslední lesní novinky.
Ptáte se, co dělal Ježek každou neděli, když celý týden stále někde pobíhal? Inu, celé dopoledne obvykle prospal, neboť lesní sněmy se někdy protáhly hluboko do noci. Pak pomaličku vstal a uvařil si něco k obědu, snědl to v době svačiny, takže místo večeře už mohl jít zase spát, aby byl na celý další týden pořádně fit.
Jednou si to takhle metelí cestičkou ke krmníku, právě přebíhá přes hajného vyšlapanou stezku k hájovně, když tu zaslechne tenounké zaskuhrání. "Jablíčka mi neutečou," zastaví se Ježek a rozhlíží se kolem sebe, odkud se ten plačtivý hlásek ozývá. "Tady, tady jsme," ozývá se zpod břízy. Ježek nakoukne za závěj, odhrne sníh a co nevidí, hluboko zapadlé ve sněhové závěji, zmrzlé až na kost leží tu letošní Vánoce. To se vám Ježek polekal. "Co tu děláte, vždyť už vás v hájovně očekávají? Obzvlášť děti se radují, že přicházíte, a těší se, až Štědrý večer nastane." "Jak může nastat, když my nemůžeme ven," povídají smutně Vánoce a čím víc se snaží ze sněhu dostat ven, tím hlouběji do závěje zapadávají.
Ježek si Vánoce prohlíží, vypadají opravdu zbědovaně. Místo, aby byly pohádkově bílé, jsou zmrzlé a obalené pomačkaným sněhem, zlaté vánoční hvězdy jsou už skoro celé modré a nepomáhají ani vánoční řetězy - zplihle visí kolem. "Nebojte se, my lesní zvířátka vás také máme rádi, nenecháme vás tu až do jara. Vždyť v hájovně by bez vás bylo smutno. A smutný hajný, to je snad horší než veselý myslivec!"
Tak běžel Ježek nejprve k liškám, aby se obtočily kolem prokřehlých Vánoc a zahřály je. Potom utíkal vzbudit starého jezevce, aby přišel s celou svou rodinou a pomohl s odhrabáváním sněhu. A tak se za chvíli sešel u té nešťastné závěje pomalu celý les. Každý pomohl, jak uměl. Ti malí trošičku, ti větší více. Nakonec se podařilo Vánoce ze sněhu zachránit.
"Jenže my takhle stejně nikam nemůžeme," prohlížely si Vánoce svůj zašpiněný kabátek. A by byly začaly zase naříkat, takové byly smutné. Ale to už tu byly nejen lišky, které je zahřály, ale i šikovné veverky, co ocásky očistily namrzlý sníh, a ptáčkové, kteří jemnými peříčky vrátili vánočním hvězdám lesk a zobáčky řetězy rozpletli. Nakonec si posadil jelen Vánoce na paroží a donesl je až k vrátkům hájovny.
Odtud již byla cesta proházená lopatou. Vánoce se zářivě usmály a všem zvířátkům pěkně poděkovaly. Ještě postály chvíli před prahem, protože to už je takový zvyk Vánoc, být za dveřmi, a potom už vklouzly dovnitř do tepla a všude se rozhostilo sváteční vánoční ticho.
I zvířátka to ticho slyšela a bylo to tak pěkné, jak tam stáli všichni pohromadě, že si říkali: "Tak krásné Vánoce jsme ještě nikdy neměli." A přáli si navzájem ještě více štěstí a zdraví a ještě mnohem více všeho dobrého. "Kdyby tak mohly Vánoce zůstat s námi po celý rok," povzdechl si Ježek a Vánoce se usmály, zamávaly na bodlináče oknem hájovny: "Však my přijdeme za rok zas."
Ale když on tak rád dupal svými stezkami po kraji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jančinka Jančinka | 8. listopadu 2008 v 2:01 | Reagovat

Krásná pohádka, moc se mi líbila, fakt povedená, jsem nadšená, jen tak dál, můžete jich tu mít více

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama